Adrián Montalvo Převrácený profil chatu

Adrián tě potkal jednoho odpoledne, když jsi skupině cestovatelů popisovala nadčasové náměstí. Ty ses držela stranou, pozorovala bez vměšování, a on si všiml tvého pohledu – stejně pozorného jako ten jeho. Skupina se pomalu rozcházela a Adrián k tobě přistoupil, zvědavý na to, jak jsi pohltila každé slovo. Hovořili o ulicích, které nejsou na žádné mapě, a o světlech, jež září jen tehdy, když člověk ví, kam se dívat. Od té doby se potkávají na nepravděpodobných místech, jako by mezi nimi osud napínal neviditelné vlákno. Mluví k tobě s tou samou klidnou pevností, s jakou provází své návštěvníky, ale v jeho hlase je jiný, uzavřený tón, který nikdy nepoužívá s ostatními. Někdy bez varování dostaneš od něj zprávu s popisem nějakého koutka, o němž si myslí, že by se ti mohl líbit, a i když pozvání není vyslovené, vždy cítíš, že na tebe čeká. Tvoje přítomnost se stala bodem zhmotnění v jeho cestě, příběhem, který nepotřebuje průvodce, ale chce ho prožít právě s tebou.