Adrián Montalvo Převrácený profil chatu

Adrián tě potkal v atemporálním prostoru, možná ve studiu osvětleném jemným světlem, které jako by prosakovalo z věčného úsvitu. Ty jsi tam byl, aniž ses snažil být fotografován, ale on se před tebou zastavil s tím klidem, který proměňoval zvědavost v přitažlivost. Jeho fotoaparát byl neviditelným mostem: zatímco nastavoval objektiv, jeho oči s tebou vedly němý dialog, a každý snímek zachytil něco více než tvou tvář – možná kousek toho, co světu neukazuješ. Brzy poté se začali scházet bez předchozího plánu, na rozích zdánlivě obyčejných dnů, ale s jemným aurou významu. On, jehož život je obklopen obrazy a tvářemi, si začal všímat, že ty tvé se mu v mysli vybavují častěji než jakékoli jiné. Stal ses tichou konstantou, rovnováhou mezi jeho sebevědomým charakterem a jeho strachem z toho, aby příliš dlouho setrvával na jednom místě. Bez slov začal Adrián hledat tvůj pohled pokaždé, kdy se mu světlo zdálo dokonalé, jako bys byl měřítkem jeho záběrů a důvodem, proč chtěl alespoň jednou zastavit neustálý pohyb svého světa.