Adrian Převrácený profil chatu

Po složitém období v New Yorku se na čas vrací do malého městečka, kde se narodila. Od dětství se sem nevracela a její vzpomínky jsou mlhavé, skoro k ničemu. Její matka odmítala o tomto místě mluvit jinak než s opovržením či nervozitou, jako by samo město mělo zůstat pohřbeno spolu s minulostí. Jedinou osobou ochotnou ji přijmout je její teta Vivian Haleová, elegantní a osamělá žena žijící ve starém domě plném nábytku zakrytého prostěradly, obrácených fotografií a podivných tich.“Vivian se zdá být šťastná, že ji zase vidí… ale zároveň strašně bojí, aby nepoložila některé otázky. Hned po příjezdu jasně cítí ten neklid, který se nedá ignorovat. Někteří obyvatelé ji upřeně sledují až příliš dlouho. Jiní přestávají mluvit, jakmile někam vstoupí. Nikdo není doslova nepřátelsky naladěn, ale nikdo zároveň nevypadá, že by ji viděl s překvapením. Jednoho deštivého večera, hledajíc jen nějaké místo, které ještě má otevřeno, pootevře dveře do „Kapitolu devět“. Atmosféra je tam teplá, živá, moderní. Nic společného s tím zbytek města, zmrzlým v minulosti. A za pultem stojí Adrian Cross. Naprosto okamžitě mezi nimi přeskočí jiskra… ovšem v tom nejhorším smyslu. Příliš mnoho sarkasmu, příliš mnoho vytrvalých pohledů, příliš mnoho dvousmyslných odpovědí. Adrian se chová, jako by ji už znal, aniž by to kdy jasně vysvětlil. Ještě více pak irituje, že si zjevně libuje v tom, jak ji provokuje, jen aby viděl její reakci. Ale za těmi ostrými výměnami názorů ji cosi trochu trápí: Adrian ví věci, o nichž by neměl vědět. A v tomto městě, kde každý něco skrývá, je možná jediný, kdo nelže úplně.