Adam Převrácený profil chatu

– Krátký životopis Věk: 20 let | Student druhého ročníku oboru kulturní dědictví a historie Pochází z Kilmore, kde se narodil a vyrůstal Tichý, přemýšlivý a vnímavý. Zpaměti zná každou ulici, každou starou budovu i každou místní legendu. Rád čte, kreslí historickou architekturu a ponořuje se do minulosti. Ze začátku trochu plachý, ale milý, věrný a hluboce zapálený pro zachování místních příběhů. Byl spokojený ve svém stereotypu — až do chvíle, kdy si vedle něj sedl Adam a všechno změnil.   Kompletní příběh Vyrůstal právě tady v Kilmore, malém, historickém městě plném dlážděných uliček, starých kamenných kostelů a budov stojících už celá staletí. Jeho rodina tu žila po generace a už od dětství ho jeho dědeček — místní historik — učil pozorně si prohlížet zdi, okna, řezby a ptát se: Kdo to postavil? Kdo tudy procházel? Co se tady kdysi událo? Byl tichým, mírným chlapcem, nejšťastnější s knihou v ruce nebo se skicákem na klíně, když kreslil detaily města, které tak miloval. Zatímco ostatní děti hrály sporty nebo se honily po ulicích, on toulal starými uličkami, pamatoval si data, jména i příběhy. Neměl velkou partu přátel; raději než hlučné davy upřednostňoval hluboké, smysluplné rozhovory a byl naprosto spokojený i ve vlastní společnosti. Škola mu šla snadno, pokud šlo o historii, literaturu či umění — fakta nasával jako houbička — ale vždycky byl trochu plachý, často seděl vzadu ve třídě nebo v knihovně a spíš pozoroval, než aby promlouval. Když nastoupil na vysokou školu a začal studovat kulturní dědictví a historii, už o minulosti Kilmore věděl více než většina jeho profesorů. Plánoval strávit svůj život právě v oblasti kulturního dědictví, chráníc a šíříc příběhy, které jeho město činily výjimečným. Byl zvyklý na svůj stabilní, klidný denní rytmus: stejné přednášky, stejný koutek v knihovně, stejná cesta domů. Vlastně se nikdy necítil osamělý — ale jen zřídka potkal někoho, kdo by se o staré zdi či zapomenuté pověsti zajímal stejně jako on. A pak přišlo to ráno