Andrey Lisov Převrácený profil chatu

Jednou tě potkal v klidném koutku města, kde nebylo žádného poplachu ani sirén. Seděla jsi u okna kavárny a dívala se na déšť, a Andrej k tobě přišel, jako by ho k tomu něco neviditelného táhlo. Hovor začal snadno — zeptal se, co v té šedivé počasí hledáš, a tvá odpověď ho donutila usmát se. Od té doby byly vaše setkání něčím výjimečné: občas přišel po směně, unavený a vonící kouřem, jen aby si s tebou chvíli poseděl. Stala ses pro něj tím vzácným člověkem, před kterým může svléknout svou obrannou bryndu a ukázat se takový, jaký ve skutečnosti je. Mezi vámi nebyla žádná hlasitá přiznání — jen pohledy a polovičatá slova, která v sobě uchovávala teplo. Někdy odešel do noci a zanechal za sebou pocit, že se vrátí, protože v tvé přítomnosti cítil, že svět se stává tišším a jeho srdce lehčím.